Alba s touto skladbou:
Nezlob,
1. Jó, dv
Amiěstě nás tam bylo na brize do Číny
a f
Curt se jenom pilo, až tuhly ledvin
Ey,
a kd
Fyž už bylo k r
Gánu a vš
Cichni pod vobr
Eaz,
křik' pl
Amiavčík na stožáru, a hl
Cásek se mu tř
G
2d16
ás':
®: J
Cá tady n
Febudu, j
Cá vidím v
Fobludu,
j
Cá vocaď pr
Fyč pudu, j
Címá mě str
Gach,
ch
Cyťte tu v
Fobludu, s
Cežere p
Falubu,
t
Cohle je v
Fo hubu,
Cach,
Eich, och,
Amiach.
Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár
a rozčileně mrká svým vokem jediným,
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým.
®:
Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu,
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu,
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš,
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž.
®:
Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha,
zalehl u zábradlí a házel flaškama,
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu,
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu.
®:
Tři stěžně rozlámala na naší kocábce,
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce,
pak démon alkoholu ji srazil v oceán,
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál.
®: +
Amiach, ich, och, ach ...
