Každej den felim s xboxem a nevim, komu zrovna budu muset čelit, her je kbelík. Jednou sem Master Chief jednou Nico Bellic, můj pokoj je velín, svým avatarům velím. Celým mým životem proplouvám jak hrou, mladá jde spát s plyšákem, říkám dobrou. Přijdu za tebou za chvilku malou, to by ale přede mnou nesměl bejt Fallout. Na bolavou ruku vyndám obklad z mrazáku, horko kluku když je v pluku plno emzáků, mě stačí šutr v praku, mám spoustu zdraví, tak se pakuj, opakuj klidně 3x každou misi. Na nástěnce mojí visí hardcore hráč, ne hráč krysí, jaký jsem byl kdysi. Zásobník do mě klidně vysyp, každej ví, že v GTA nemá prsty BESIP. Hádej co má Elka v báglu kromě brajglu a pár vajglů z Práglu, páč je sbírá jak vágus. Dělám to taky abych netrhal partu, ale hlavně tam mám microsoft memory kartu plnou úspěchů z xbox livu, občas k nim zajdu na pařbu, sokolovskej horník zdařbůh, je tu, v ruce mačetu nebo berettu na netu, oberu támhle toho támhle tu. Holky kluky klepou online na xbox livu, mám rád červenou virtuální krve barvu, nabíjím machine gun a hnedka narvu jak larvu. Kulky do kebulky hlava na dvě půlky, lezou z důlků oči, z hlavy půlky. Bum dal sem headshot klidně, mi to oplať páč oplatky se pečou, jenže mám highscore a ____ odpadky se vlečou, hráči z ostatních zemí, mi stopro neutečou. ________________________ z malýho potůčku se stávaj rozvodněnou břečkou. Jsem jak _____ , nejsem s žádnou slečnou, Xbox hraju seč mohu a vždycky řežu sečmo, potkat mě na livu je hold věcí nebezpečnou, potkat mě na livu je hold věcí nebezpečnou.
Ráno jak hned vstanu, nemůžu si dovolit, nic jinýho než si první pustit svojí konzoli, zvuku bedny osolit, přesně tak to mám rád, přístup povolit a můžu rychle začít hrát. Neseru, nechčiju, i když mám velkou potřebu, zajímá mě, jen kam s tím supr fárem dojedu. Nejím, nepiju, sex vidím jako intriky, jediný co máčkám jsou barevný čudlíky. Cením knoflíky, k tomu hrozně žeru analog, miluju šedou barvu, jsem do ní maximální cvok. Krok fáze dvě, lásku chovám k písmu X, číslo 360 víc mě nezajímá nic. Tak jedem, cejtím to propojení s proudem, jsem zvědavej kam dnes s mým ovladačem dojdem nebo pojdem, jak mile dojde baterie vyměním za nový a můj masér opět žije. Když mi přijde nová hra, beru si volno v práci, mám tolik absence, že z toho šéf hlavu ztrácí. Vracím se do kolejí, kde už sem tolikrát byl, úřad práce, hlavně že sem tu hru otočil. A tak je to pořád, sem hroznej neřád, sedim jenom doma v křesle já a muj světlej ležák, můj řád je spojen s dalším novým levelem, hlavně se nesrat s vesmírným galaktickým plevelem. Bez přestání nedělám nic, furt ho jen mastím, v ložnici se občas ozve "Miláčku už zhasni.", jsem v pasti Xbox mě drží v jednom kuse, po patnácti hodninách mám od rána jen smrad v puse. Mým
plusem je, že člověk někdy musí spát, tak i já zavírám oči, ať zas můžu hrát a tak opakovat zas další krásnej den, dobrou noc vám všem přeje Elka s Xboxem.
