Alba s touto skladbou:
Marta Kubišová,
Jsem zoufale šedivá zátoka
jsem zoufale šedivej kout
a loď, co by padla mi do oka
ta miluje proud.
Člun oklikou mine břeh můj
a marně bych volala: Stůj!
Jsem zoufale šedivá zátoka
jsem zapadlej kout.
Dejte mi kousek louky zelený
než mě jed samoty otráví
nežli mě v poutech
sevře ten ostnatej drát.
Dejte mi kousek louky zelený
já se tam položím do trávy
tam bude lehčí snít
že mě někdo má rád.
Jsem parcela, kde se nic nestaví,
jsem nádraží, kde není vlak,
mý lásky jsou prostě jen představy,
sen skončí, co pak ?
Proč nikdo jen nepřiletí
kdo vzal by mě do objetí?
Jsem parcela, kde se nic nestaví
jsem prostě jen tak
Dejte mi kousek louky zelený
než mě jed samoty otráví
nežli mě v poutech
sevře ten ostnatej drát.
Dejte mi kousek louky zelený
já se tam položím do trávy
tam bude lehčí snít
že mě někdo má rád.
Jsem hospoda, kde je ti do breku
jsem sama, jak na okně mříž.
Kde jen tě mám, kde jsi, můj Monteku?
Kde jsi můj Monteku, že nepřicházíš?
Že nepřicházíš?
Že nepřicházíš?
Že nepřicházíš?
Že nepřicházíš? ....
