Alba s touto skladbou:
Tekuté písky,
Prach dní, hedvábně hebký,
skryl bílé lebky do závoje,
prach dní, skelety sťatých
s pohledy svatých od orloje,
prach dní v pokřiku dlasků
skryl stopy svazků polosmyté,
prach dní zahladil stezku
s kameny stesku po zemi té, po zemi té.
Zem zrůd, koktavých zkratek,
svobodných matek, bezdětných vdov,
zem zrůd, zlomené vůle,
cizácké zvůle, siláckých slov,
zem zrůd, bezzubých dásní,
servilních básní, prolhaných knih,
zem zrůd, zpanštělých vozků,
zem zbabělých mozků a odvážných břich.
R: Do listů jív kyselý sníh zvolna se vpíjí,
nehybný čas rezavých trav, hubených žní,
vše jako dřív: lkající smích s ohnutou šíjí,
zlomený vaz skloněných hlav v lavině dní.
Čas hrůz, blábolu snobů,
znectěných hrobů, znectěných vět,
čas hrůz, bezlesých svahů,
najatých vrahů, popravčích čet,
čas hrůz, špíny a vředů,
omamných jedů, otrockých mas,
čas hrůz, vězničních dvorů,
znamení moru na dlouhý čas, na dlouhý čas.
Dny ztrát v noci tě budí,
propadlé hrudi ještě se dmou,
dny ztrát, drogy a pití,
ortely žití vyřčené tmou,
dny ztrát, reklamních šotů,
marného potu, zmarněných snah,
dny ztrát, sto hlasů ze sta,
dobrovolná gesta a povinný strach.
R:
Lze žít, jen abys přežil,
zatímco ze žil sají ti krev,
lze žít desítky roků
s holínkou v oku, jíst chleba z plev,
lze žít bez zdi a hrbů,
s malostí blbů nesoutěžit,
lze žít, se lží se měřit
a znovu vždy věřit, že i jinak lze žít.
R:
