Alba s touto skladbou:
Rakovina,
Jel krajem divný kníže, a chrpy povadly
když z prstů koval mříže a z paží zábradlí
on z vlasů pletl dráty, měl kasematy z dlaní
a hadry za brokáty, zlá slova místo zbraní
on z vlasů pletl dráty, měl kasematy z dlaní
a hadry za brokáty, zlá slova místo zbraní.
Kam šlápl, vyrůstaly jen ocúny a blín
když slzy nezůstaly, tak pomohl jim plyn
hnal vítr plevy z polí a Kristus křičel z kříže
když rány léčil solí ten prapodivný kníže
hnal vítr plevy z polí a Kristus křičel z kříže
když rány léčil solí ten prapodivný kníže.
On pánem byl i sluhou, a svazek ortelů
si svázal černou stuhou, již smáčel v chanelu
a hluchá píseň slábla, když havran značil cestu
již pro potěchu ďábla vyhlásil v manifestu
a hluchá píseň slábla, když havran značil cestu
již pro potěchu ďábla vyhlásil v manifestu.
Měl místo básní spisy a jako prózu mor
a potkany a krysy a difosgen a chlor
měl klobouk z peří rajky a s důstojností snoba
on vymýšlel si bajky, v nichž vítězila zloba
měl klobouk z peří rajky a s důstojností snoba
on vymýšlel si bajky, v nichž vítězila zloba.
Měl pendrek místo práva a statky pro gardu
v níž vrazi řvali sláva pro rudou kokardu
on lidem spílal zrádců, psal hesla do podloubí,
v nichž podle vkusu vládců lež s neřestí se snoubí
on lidem spílal zrádců, psal hesla do podloubí
v nichž podle vkusu vládců lež s neřestí se snoubí.
Dál kníže nosí věnce tou zemí zděšenou
on strach má za spojence, jde s hlavou svěšenou
a netuší, že děti z té země, v které mrazí
prostě a bez závěti mu jednou hlavu srazí
a netuší, že děti z té země, v které mrazí
prostě a bez závěti mu jednou hlavu srazí.
