Alba s touto skladbou:
Jedůfky,
Lucie Bílá,
Na čele hradní posádky
jel Gero vybrat desátky
by oslaviti mohl státní svátek
leč prázdné město, ves i bor
neb Sasík, Prajz i Branibor
už dávno přestal střádat do prasátek.
Už nechce platit hradu hry
přes Čechy vytáh' na Uhry
tam na Dunaji nalodil se na vor
a proti proudu pádluje
a vesele si jódluje
jak Štajerák, jak Tyrolák či Bavor.
Vzal Gero jako urážku
že nikdo nechtěl bumážku
a povolení k vystavení pasu
a že dokonce farnosti
už dělají mu schválnosti
a nechtějí mu plnit státní kasu.
Je divu, že je naštvaný
když uteče mu poddaný
jenž vystaven byl léta jeho péči
a že se cítí uražen
když fůra mužů, fůra žen
se z jeho péče u sousedů léčí.
Zří Gero oheň na střeše
a alarmuje Mikeše
by polapil tu nevolnickou chátru
a Mikeš v roli spojence
jde chytat Němce pro Němce
neb prospívá to ledvině a játru.
A Pepa ručky vod práce
se plíží podél paláce
jenž ukrejvá se v malostranských střechách
a s tváří lovce mamuta
jde vykrádati auta
jež zanechali Braniboři v Čechách.
Proč by si jeden nepokrad
jó, v tom je Pepa demokrat
a šikulovi má být dána šance
my přežili jsme Habsburka
a dneska máme wartburga
a tuzexový konto v Živnobance.
Pak odstartuje po lupu
na víkendovou chalupu
tam s kamarády švihne pivní kůru
a na poměry skuhraje
ví, že to zas ňák uhraje
a už se těší na demokratůru
a už se těší na demokratůru.
