V noci se probouzíš celej zpocenej,
slézáš z bidla aby ses z okna podival.
Už zase měl jsi ten sen příšernej
a věděls že ho budeš mít už když jsi usínal.
V tom snu zas hlavu jsi měl
v obručích gilotiny,
a dévéťák rozsudek smrti čet.
A kolem byli vidět postav v uniformách stíny,
byla to hrůza, chtěls radši zemřít hned.
Z okna se díváš a na domov vzpomínáš,
pak s kvérem na rameni projdou kolem hlídky.
Ty chceš pryč odsud, kde nikdo nezná soucit,
porozumění a svědomí výčitky.
Tady se musíš sklonit před rozkazy a mocí.
Tady vládne ten, koho se kdo má mozek bojí,
ten kdo je příčina tvých neklidných noci,
ten kdo v čele všech armád na světě stojí!
A ví, co tě nejvíc bolí,
a ví, co tě nejvíc trapí,
a pak tě jako zvíře skolí:
Kat se zelenou kápí!
