Jde nad obzorem nové slunce, dějinami září a rozsvítí i nejtemnější kouty našich tváří. Už není temno, mizí stíny, světlo lidem hlásá, že bude žít, kdo hledat Pravdu neodmítááá.
Jdem ze všech stran do ulic Říma, kroky vede víra, jsou slyšet ve zdech slova Písma, ten zvuk neumírá. Zní jásot města, jásot z nebe, jásot všemi ústy, že mohou lidé bez rozdílu s Ježíšem žít.
R: Jsme tu s Ním ve světle Jeho krásy, pod křížem naší spásy, zpíváme všemi hlasy: Bůh, Emanuel, Emanuel, Emanuel. Bůh, Emanuel, Emanuel.
Tak velký dar Bůh světu dává, Krista, Svého syna. V Něm lidé byli zachráněni, byla smyta vina. Je plný božství, plný lidství, pokrm lidem dává, Svým Tělem sytí každou duši, chléb je On Sám.
R: Jsme tu s Ním…
Věk smrti končí, sílu ztrácí, Ježíš z hrobu vstává. Duch Boží vane do všech srdcí, smíme volat Sláva! A církev – Panna zasnoubená – za ženichem míří, smí tvořit spolu s Matkou Boží společenství.
R: Jsme tu s Ním…
Je nové jaro, doba květů, doba nové síly, je čas, kdy všichni mohou kráčet ke stejnému cíli. Čas nových šancí, nových činů, doba nové lásky, čas volání, že Bůh je s námi a my jsme s Ním.
R: Jsme tu s Ním…
