Viděl jsem objektiVně ženy,
byly chladné, vinou zatíženy.
Vinou se kolem nohou, spletených pod stolem.
Chutná mi, i když mě tráví,
pečuje o moje zdraví.
Zvedá mi tlak svojí sukní,
své tělo přenesu k ní.
Je nedoBytná svého srdce
a nenasytné jsou mé ruce.
Chtěly by jí tělo hýčkat
pod ruby jejího trička.
Napíšu píseň o tom,
jak jí skládám zbraně,
jak jí v moři slovních hříček
loďku ze slovíček složím.
Napíšu, že je oheň sedmihlavé saně
a že srdce snadno vzplane,
neb je ďáblem vykonané dílo boží.
Hladina cukru vždy roste
při našich důvěrnostech.
Jsem v jejím těle jen hostem,
to dobře vím.
Když je jí jeden jat,
Nesnese od ní mat.
Deprese, co z ní má, nevnímá.
5x:
Ona je nebe, já dole hoře,
ona je zásah na komoře,
ona je sval, co živí tělo,
ona je vše, co mé být mělo.
Ale ne! Ona je zásadně proti ...
Ona je nebe, já dole hoře,
ona je zásah na komoře,
ona je sval co živí tělo,
ona je vše, co mé být mělo.
ALE NE!!!
