Chodím nocí ulicí bloudím tmou,
ve svý hlavě přemýšlím kam mě nohy zavedou.
Na halvu mi dopadají studený kapky vody,
nikde nikdo najednou kouknu na schody.
Tam spatřím holku, jak má hlavu v dlaních,
od pohledu je mi jasný že všichni kašlou na ni.
Tak přidám do kroku pak sednu si nesměle,
ona zbystří že někdo vedle je.
Tak otočí hlavu jenom se usměje,
pak začne vyprávět vtáhne mě do děje.
Hlas se jí třepe, říkám nic se neděje,
nechci ji vyrušovat v tom co vypráví.
Ahoj já jsme Lukáš, čekám jestli se mi představí,
je to jako dežaví,
mám takovej pocit že ji znám už dlouho,
něco mě k ní táhne nezničitelný pouto
a tak za chvíli pouhou už k ní planu touhou.
R.Teď už prázdný zůstal sál
a ty stejně tančíš dál,
tak ti podám ruku svou,
ty dovedeš mě dále tmou, jen dále tmou.
Právě mi splníš tajný sen,
a přijde po noci zas den,
ve stínu ční krásná tvář
v té době spatříš Slunce zář.
Od prvního setkání uběhla už doba,
to že se k sobě hodíme víme možná oba
a já vím že jsem schopnej ti všechno obětovat
a to že tě miluju ti pořád opakovat.
Celej den myslím na to co zrovna děláš,
jak se ti spalo a jak se dnes máš,
když jsem s tebou nejde se nesmát,
každá chvíle s tebou je neskutečně hezká,
každej pohled na tebe mě zrychluje tep,
tak jako pastelky mi vybarvuje svět,
a já nechci tě jindy než právě teď,
když budeš chtít vždycky jsem tu pro tebe
a klidně i pro modré půjdu ti do nebe,
za ruku tě vezmu, začneme tančit,
jen my dva spolu na opuštěným ranči,
déšť nám dělá hudbu a já provádím tě tmou,
teď klečím před tebou a říkám buď jen mou.
R.Teď už prázdný zůstal sál
a ty stejně tančíš dál,
tak ti podám ruku svou,
ty dovedeš mě dále tmou, jen dále tmou.
Právě mi splníš tajný sen,
a přijde po noci zas den,
ve stínu ční krásná tvář
v té době spatříš Slunce zář.
