Alba s touto skladbou:
Noc s Hamletem,
Jen podvod je tu jistotou. A divák,
předčasně vylezlý jako svatojiřský had,
hřeje se pod žlučí kritiků . .
A těm, jakože se odvažují mapovat i touhu,
je lehko, třebaže i oni jsou
prchlivým svědectvím ustavičných hovad . . .
Menippos:
Vidím jenom kosti a lebky bez masa, a ty si jsou většinou
podobné.
Hermés:
A právě to je to, čemu se diví všichni básníci, těm kostem . . .
A jenom ty, zdá se jimi pohrdáš.
Menippos:
Dobrá, ukaž mi tedy tu Helenu, neboť já bych ji nepoznal.
Hermés:
Tato lebka, to je Helena . . .
ne, ne, ale já stále vidím jeho škleb
nad lidmi, kterým je-li něco tajemstvím,
je jim i prázdnotou, do které
házejí celou svou vymiškovanou zuřivost . . .
Už ten, kdo dává, je ještě lakomý . . .
A přece nevěříme a stále na něco čekáme.
a je možné, že Iidé stále na něco čekají
jen proto, že nevěří . . . Jsou osvíceni,
ale nevyzařují . . . Jsou chudokrevní,
ale jako by bez vylití krve nebylo nic,
jsou už zavrženi, ale stále ještě nevyobcováni,
jsou zvědaví, a přece stále ještě nenašli zrcadlo,
v němž se Helena-Helena
prohlížela zespodu-zespodu,
ba jsou tak hluší, že by rádi slyšeli
hlas Pána Krista na gramofonové desce . . .
