Alba s touto skladbou:
Silezja unja,
Ref: Ulice není jen kus šedi po které jdeš. Můžeš v ní vidět víc pokud to vidět chceš ona tvoři každé město taky ty žiješ v něm tak ji vnímej a poslouchej prostě běž ven. (2x)
Mlha už spadla a teď padá noc tichá. Vidím pouliční lampu, skomíravě bliká. Do tmy polovchází každá identity, která ve dne žije jinak právě se to hold říká. Je mi líp, ale něco říká „Musíš jít, pokud není vše dokonalé nesmíš zastavit!“ Tohle něco je to co provází mě životem. Třeba díky tomu jsem tam, kde právě jsem. Možná je to dobré a možná je to zlé, ale každopádně je to jen a pouze mé. Takže jsem našla, co opravdu hledala a to umožňuje mi abych znovu vnímala všechny ty co kolem chodí, všechno co se kolem děje. Kdo se na mě mračí, kdo se na mě směje. Veškeré nápisy na zdech mi něco říkají, lampy kolem ostře svítí a už neblikají. Kdo ulici nechápe, ten v ní umí prohřešit. Já ulici znám, pomáhá mi rozřešit to co slovo nevysloví, co pero nenapíše. Jedině ona ke mně mluví a přitom je tiše.
Den co den na ní, každý den v ní. Den co den s ní a musím s ní jít. Víš, tolik inspirace tkví v těch pustých ulicích VIP míst. Street down, up tak co chceš víc? do uší ?????? jdeme vstříc. Zvuk města ulic a co mi chtěj říct, pod kapucí schovanej sem. Poslouchám klid ulic, víc nic. Polykám stíny, protékám přítmím a znám každý blok, znám každý roh, znám čísla ulic jak znám čísla svých bot. Bok po boku s ní beat to ???, vytáhnu blok kde mám tisíc slok, bilion slov, tisíce vět. Je v něm to co je ve mně. Musí to ven, dlužím to všem zvukům města, co hlídají mě. Město mě mění, město se mění. To je ???, to je motto které nevyměním. To a to a tam a na tamto vzpomínám. Jsem fantom a nad městem usínám. Zhasínám světlo, zapínám srdce. Tyhle ty ulice mě na 100 percent vtáhly hned mezi sebe. Jdu bosí městem a život je playback. Každý track-vzpomínek tisíce. Kde jsou ty pieaci , nic není jak kdysi. Nové a nové generace se pořád mísí, ale my píšeme texty z místy, kde město mluví, i víc, i když je tiše.
Ref: (2x)
