Alba s touto skladbou:
Wer Bist Du?,
Všechno má svoje hranice, odsud podsud,
jen lidi je nemají, vždyť posuď,
jak ničíme tu přírodu, tak jaký je náš osud?
Keď vidím tie továrny, paneláky,
chytajú ma zimomriavky.
Veď tu rastli stromy, už nerastú,
teraz tu roste mesto, ktoré má svojho starostu.
Chce se mi blít když vidím jatka,
kde kopou do zvířat, chudák příroda matka,
kopeme si hrob, nejsou zadní vrátka.
Aká diskúzia, aká debata,
sme svine, keď nechceš si to priznať tak jebať ťa.
Lieky čo nás zabijajú, skvelý paradox,
Ibalgin, Paralen a vyjebaný Panadol.
Malá ukázka toho co vše existuje,
miliony firem, každá z nich řekne že s životy lidí neriskuje.
Riskují všechny, tak mi řekni,
jak je tenhle svět pěkný.
Možno máš pravdu, možno je svet krasa,
len keby k nemu nepatrila ľudská rasa,
zasa za to môže povaha naša,
získať všetko čo získať dá sa.
Ještě je čas, kdy to můžem změnit,
ale připadá mi, že tu nikdo odhodlaný ke změně není,
proč, moje otázka každodenní,
co je tak super na tomhle světe, v Mekáči meny nebo ultra vysoké ceny?
Jasne, už ťa počujem,
chalanko má štrnásť rokov, hneď sa do neho obujem,
čo vie o svete, keď ho matka dotuje.
Že nechodím do roboty, neznamená že neviem nič o svete,
možno toho viem viac ak vy, korporačného systému obete,
preto tu diktujem vetu po vete a nezaujíma ma čo na to poviete.
Rapujem pre ľudí, čo sú schopní posunúť sa ďalej,
a nie pre ovce, čo majú svoju ružovú alej.
