Alba s touto skladbou:
Kronika hvězd,
Nespočítám noci kdy jsem seděl v tichu pod lampou
Běhal tmou a barvou mazal rány co jsou za mnou
Jestli vůbec napočítám kolikrát jsem chodbou běžel
Kolik prošlo chvil, který jsem zažít nechtěl
Tápal jsem v chladný noci, musel jsem se vyrovnat
I se slzama v očích, i když to začne odznova
Nedá se s tim bojovat a klepal jsem se strachy
Ležel ve tmě na zemi a v ruce držel střepy
Lampy nočních ulic.... ty mě znají nejlíp
Nespraví se to nikdy, nedokážu šrámy ztmelit
Bolí mě to často, když slyšim v noci ozvěny
Když pozoruju svoje ruce, vidim hvězdy na nebi
Víš, jak je těžký koukat na svět přes bolesti moře
Vědět dobře, že mi ani touha nikdy nepomůže
Ještě jednou chytám srdce do svých rukou
Procházim se ulicí a svítím ve tmě sirkou
Rány jsou tak hluboký a často pozdě usínám
Vzpomínám si na minulost před kterou se neschovám
Nespočetně nocí, který jsem musel vydržet
I když po tváři teče slza, k zemi padá krev
(2x)
Ref.:
Chtěl jsem jenom klid, promiň, chtěl jsem jenom štěstí
Slyšim jméno Karlik, cejtim ozvěny minulosti
Všechna ta bolest ve mně, peklo co mám za sebou
Padá slza za tu duši kterou už mám zjizvenou
V chromu byla krása a v lihu byla pravda
Tekla slza jako hvězda, která z nebe spadla
Seděl na lavičce a lampa dala objetí
Sídlák a bolest, chvíle co se nikdy neztratí
Vnímal jsem noční město co dávalo energii
Poslouchal jsem nádraží a viděl vlaky na kolejích
Tryska, beat a beton ulic dodávali naději
Když jsem bloudil ve tmě a pozoroval hvězdy
Psal jsem tagy a texty, celej můj život
Všechny chromy, sloky, řádky to jediný mi zbylo
Prosit je zvláštní pocit a já prosil tolikrát
S hlavou k nebi ztratil jsem chuť se usmívat
A ty barvy dali pomoc když to bylo potřeba
A ty bary dali sílu a tak vznikla kronika
Kterou si psal sám kluk co procházel kolem (tebe)
S rouškou přes obličej nechal tag za dalšim rohem
Večery kdy tekly slzy, vyprázdněný keny
Zbyly nevydaný texty, počmáraný stěny
A ty rány jednou zmizej až mě vítr odvane
Pořád sedim pod lampou a hlídám světlo plamene
(2x)
Ref.:
