Alba s touto skladbou:
Na káře,
2e05
Měl Jozue v poušti jasný cíl
najít domov pro svůj lid
jenže Jordán cestu překřížil
dál už nemoh´ nikdo jít.
Až Jozue dostal vnuknutí
pozved´ skříňku starý muž
prošel řekou zástup semknutý
jak když máslem projde nůž.
Za vodou zdi se dotkly oblohy
a hradby hlídá stráž
jsi ztracen, lide nebohý
tohle město nezdoláš.
To město bylo Jericho, to město bylo Jericho…
Však dřív než dojde ke zteči
pár zvědů běží vpřed
dívka Ráb jim za slib bezpečí
dává víno, tělo, chléb.
Jozue měl z toho starost velikou, velikou, velikou
do večera chtěl by dobýt Jericho
zdi však stojí jako hráz.
Jozue měl z toho starost velikou, velikou, velikou
do večera chtěl by dobýt Jericho
zdi však stojí jako hráz.
Tu Jozue káže lidem svým
šestkrát město obejít
potom troubit hlasem velikým
ať se třese každý štít.
Kolem stojí muži ve zbrani
s nimi dvě stě tažných mul
sotva zazní rohy beraní
zdi se sypou jako sůl.
Sotva zazní rohy beraní
vojska křičí z plných plic
město bez hradeb se nebrání
v cestě nestojí už nic, nestojí už nic, nestojí už nic.
Jozue má z toho radost velikou, velikou, velikou
k nohám se mu položilo Jericho
hradby padly v jeden ráz.
Jozue má z toho radost velikou, velikou, velikou
k nohám se mu položilo Jericho
hradby padly v jeden ráz.
Sotva dotroubili trubači
sotva usadil se prach
celý kraj se divit nestačil
město leží v sutinách.
Mezi domy, které zůstaly
byl i dům nevěsty Ráb
muž své sliby tesá do skály
a Jozue byl čestný chlap.
Čím byl proti němu Gideon
čím byl proti němu král
ještě dnes na poplach bije zvon
z dob, kdy on před městem stál.
To město bylo Jericho, to město bylo Jericho
Jozue měl z toho radost velikou
hradby padly v jeden ráz.