Alba s touto skladbou:
Dopisy,
Marsyas,
Jak lé
Amita jdou a
Ghroby
Amipřibývají,
počí
Gtám vrásky, vry
Amité do pleti,
koleje bě
Gží, běží
Ami
2d56
za tramvají
jak dálka
G - sladkohoř
Amiké prokletí.
Má pa
Fměť - šedý vě
Gšák na vzpomínky,
zítřek
Amii dnešek
F7 změní
Ena kdysi,
k
AmiMaxovi zaj
F7du, místo
Amido Demínky,
přečíst
F7si dopisy, dopi
Amisy,
Edo
Amipisy.
Na stole kroužky po přelitých číškách,
pelyněk s vínem, leskle lepkavý,
a trapné básně v pramizerných knížkách,
řídké jak bahno ze dna Vltavy.
Zahrady oblékly se do šeříků,
na bledém nebi temné obrysy,
zčernala věž i růže na keříku,
zůstaly dopisy, dopisy, dopisy.
Mé lásky stárnou, obklopeny vnuky,
kamínky týdnů v broži s jaspisy,
a čas, ten pianista jednoruký,
počítá dopisy, dopisy, dopisy.
Smích jako náplast na strhané rysy
a trocha citu, aspoň ke vzteku,
no zbývá, nežli čekat na dopisy,
není-li doteků, není-li doteků,
není
F7li doteků, dote
Amiků, doteků,
není
F7li doteků, není
Amili doteků?
