Hej, kdo snad uviděl jít,
tu co vzala můj klid,
dívku mou,
viděl jí zvon, co půlnoc krájí, krájí.
Hej, kdo snad uviděl jít,
jen tak nalehko jít,
tu, co pláč jde skrýt,
ten ať jí poví,
že se mi stíská bez ni,
ó, ať ji poví, že mi chybí.
Rád ji všechno přiznám,
pochopí, snad bude chtít,
jak dlouhý čas může jeden z nás
bez druhého s jiným být.
Našla můj list psaný pro jinou,
lhal jsem jak dítě s tváří nevinnou,
řekla už dost, všechno, že ví,
prý nemá zlost jen mně opustí.
Tak hej, kdo snad uviděl jít,
tu co vzala můj klid,
dívku mou,
viděl jí zvon, co půlnoc krájí, krájí.
Hej, kdo snad uviděl jít,
jen tak nalehko jít,
tu, co pláč jde skrýt,
ten ať jí poví,
že se mi stíská bez ni,
ó, ať ji poví, že mi chybí.
Kdo snad uviděl jít,
tu, co vzala můj klid,
ať ji poví, že mi chybí.
