Příběh jako z knížky vyprávění je,
ona chtěla jeho , ale on nechtěl ji.
Ona doufala, že to není ztracený,
a věřila, že jsou si fakt souzený.
Nikdy se nevzdala,
stále mu psala.
Že chce jenom jeho ,
život by za to dala.
Kráčející tělo bez duše co jenom trčí,
po večerech nemůže spát po bytě kráčí.
On tvrdil, že je to ztracený,
že to nikdy nepůjde, že nejsou si souzený.
Věřil, že to nemá význam a ani cenu.
Nechtěl aby byla součástí na jeho menu.
Nevěřil, že je to právo ,v jeho vyvolenou .....
Měl ji za blbou Madonnu, ještě nedospělou...
Přestal jí psát, nechtěl být s mladou...
Nechtěl jí ublížit, byl jen sám sebou...
REF:
Pevně držím ruku tvou...
ruka v ruce jdu s tebou....
Sledujem nebe nad sebou....
ty a já, světlem a tmou....
Pevně držím ruku tvou....
Ruka v ruce jdu s tebou....
Sledujem nebe nad sebou...
Ty a já, světlem a tmou....
Nikdy by nevěřil, co se vůbec stane....
Co se mu po nocích promýtalo v hlavě....
Že by jí dal šanci, zkusil to s ní....
Že nedát šanci, by byl snad hřích...
Náhle jí volá, že se s ní chce sejít....
Že jí šanci dá a ona štěstím brečí....
Najednou je slyšet ticho, celá oněmněla.....
Že to není možný, že to nečekala...
Pak se spolu setkaly, pevně se objaly...
Za ruce se držely a polibky si dávaly....
On nikdy nevěřil, že by to bylo možný...
Že s ní vůbec bude, že to bude tak krásný...
Ti dva jsou spolu, už nádherný tři roky...
Mají spolu dítě, to dělá první kroky....
Nejšťastnější pár, co může snad být...
Jsme my dva, já a ty...
REF:
Pevně držím ruku tvou...
ruka v ruce jdu s tebou....
Sledujem nebe nad sebou...
Ty a já, světlem a tmou...
Pevně držím ruku tvou...
Ruka v ruce, jdu s tebou....
Sledujem nebe nad sebou...
Ty a já, světlem a tmou...
