Alba s touto skladbou:
EP Není To Fér,
Tak jako mi piáno právě hraje moji notu,
chtěl jsem ti už přečíst hodně stránek ze svýho sešitu,
který jsou věnovaný a napsaný jen tobě,
chtěl jsem ti jen říct, co znamenáš ty pro mě.
Když se podívám, jak jsem tě poznal o rok zpátky,
vidím to dobře, v hlavě žádný problémy a zmatky,
pamatuju si to do každýho detailu,
jak jsem se sám cítil a co jsem cítil za sílu.
Nevěděl jsem ještě jak tě budu brát,
nevěděl jsem jestli to mám zkusit nebo být jen kamarád.
Už jsem vážně přemýšlel, že si hodím mincí,
ale pak mi přišla zpráva, že jsi v nemocnici.
Nemohl jsem čekat, žádný Honzíku nejezdi,
když jsem přišel s kytkou na pokoj byl jsem nervozní,
říkala jsi že tam bude i někdo další,
tenkrát jsem ho neřešil, dneska bych mu praštil.
Za ty blbý kecy, za to jak se mnou vydrbal,
neudělal jsem nic, protože jsem se bál,
že když se ho dotknu, tak zničí mi náš vztah,
to mi vyvážilo druhou misku u mých vah.
Vydržel jsem to a jako bych nic neviděl,
měl jsem ale vztek a pociťoval jsem beznaděj,
ten večer se ve mně snad všechno zlomilo,
ten pocit co ve mně rostl, tak ten to zabilo.
Podívej se do mých očí,
všechno jednou začíná a jednou končí,
ještě je čas na rozmyšlenou,
já už vím, že chci tebe a žádnou jinou.
Nevím v jakým světle si mě předtím viděla,
nevěděl jsem, že jsem potkal anděla,
nevím kolik kluků ti ještě tracky složí,
teď už je to na tobě.
Tak se nedělo nic jenom naše konverzace,
ve vlaku každý den, každý ráno zas a zase,
naše nesmrtelný téma o škole a kámoších,
čas běžel a venku zase začal padat sníh.
Na konci roku jsem ji pozval k sobě,
byl jsem rád že jí vidím po dlouhý době,
nakonec jsme zůstali sami v mým pokoji,
došlo mi že nechci jinou, že chci jenom ji.
Desátý únor, pro mě nejšťastnější den,
ale večer před ním se mi splnil můj sen,
já končím až mě opustí naděj a víra,
do tý doby mi žádnej sen v hlavě neumírá.
Víš co k tobě cítím a jak to vidím já,
chápu tvoji situaci, vážně není lehká,
ty víš co cítíš, dělej co chceš, buď svobodná
je to jenom tvoje rozhodnutí jenom tvoje volba.
Jedou tu dva vlaky, každý ale má jiný směr,
vím že je to těžký, ale pořád máš na výběr,
zvol si první, druhý, žádný ale ne,
oba roztrhli by tě a to by byla škoda.
Na začátku týdne jsem si nebyl vůbec jistej,
teď mi jeden papír ze sešitu není čistej,
zamiloval jsem se a ano je to tak,
a pořád mám ten svůj růžový mrak.
Podívej se do mých očí,
všechno jednou začíná a jednou končí,
ještě je čas na rozmyšlenou,
já už vím, že chci tebe a žádnou jinou.
Nevím v jakým světle si mě předtím viděla,
nevěděl jsem, že jsem potkal anděla,
nevím kolik kluků ti ještě tracky složí,
teď už je to na tobě, děj se vůle boží.
