Ty mně miluješ to mi neříkej
vždyť o mně nic vůbec nevíš
jak ty mně máš rád mlč a poslouchej
ty se z těch mých lásek zjevíš
zapal si a mlč já budu pravdivá
už se ta lež dlouho střádá
na dno duše své se s tebou podívám
pochopíš jak já mám ráda
Smůla bude v tom že z lásek ztracených
se nechci poučit to není v silách mých
smůla bude v tom že já mám prostě sklon
jen pro lásku žít
lampu na zem dej ať svítí jinam než
na tvou smutnou tvář a na mou krásnou lež
všechno vypravím jenom protože jsi mi blízký
Ten kdo mně měl netvrdím že rád
získal své měj se lásko
lásek bylo víc každá značená
nikým nevychtěnou vráskou
jenom si mně měř na mně vidět
jsou ta podivná a prázdná rána
co mi lidi přišijou co si navíc vymyslí
to si musím vypít já sama
Smůla bude v tom že z lásek ztracených
se nechci poučit to není v silách mých
smůla bude v tom že já mám prostě sklon
jen pro lásku žít
Smůla bude v tom já se přece znám
že proti rozumu se zamilovávám
to všechno vyprávím jenom protože
jsi mi blízký
Smůla bude v tom já se přece znám
že proti sobě se zamilovávám
tak až ti bude hůř na nic nečekej
seber se a jeď
Tak až ti bude líp jestli nepřijdeš
tak se urazím a mysli si co chceš
všechno vyprávím jenom protože
jsi mi blízký