Alba s touto skladbou:
Rastakayakwanna,
Desáté patro,
Maelström,
Dívám se na vlaky,
které jezdí po svých kolejí,
dívám se kolik už má zeměkoule prstenů.
Sever je na hoře
a dole zase jih
Snad jednou dohoní můj hlas svou vlastní ozvěnu.
Mám rád vlaky co někam jedou,
mám rád vlaky co nikde nestaví.
Mám rád cesty co někam vedou
a půjdu pořád i když se mé nohy unaví.
Jsem topičem v tom vlaku, který nikdy nikde nestaví
a pořád někam pospíchám a pořád nemám čas.
Neptej se mě proč to dělám, vzal jsem si do hlavy,
že nesmím chvíli stát, abych snad něco nepropás.
Mám rád vlaky co někam jedou,
mám rád vlaky co nikde nestaví.
Mám rád cesty co někam vedou
a půjdu pořád i když se mé nohy unaví.
Viděl jsem vrabčáka, smrt jej míjela,
byla to Edith Piaf, tiše jsem za ní šel.
Žádná její píseň nebyla veselá,
a přece jsem byl šťastný, když jsem jí uslyšel.
Mám rád vlaky co někam jedou,
mám rád vlaky co nikde nestaví.
Mám rád cesty co někam vedou
a půjdu pořád i když se mé nohy unaví.
Potkal jsem muže v dlouhé olověné zástěře,
ptal jsem se proč bydlí tam, kde ani chvíli chvíli není klid
a že smrt každý den klepe na dveře.
jenom se usmál a řek a jak Vám to mám vysvětlit
Mám rád vlaky co někam jedou,
mám rád vlaky co nikde nestaví.
Mám rád cesty co někam vedou
a půjdu pořád i když se mé nohy unaví
a půjdu pořád i když se mé nohy unaví
a půjdu pořád i když se mé nohy unaví.
