Alba s touto skladbou:
Petr Kalandra a Blues session,
Samotář,
Fosílie: Rarity od Led Sezelim,
Až budu jednou stát před nebeskou bránou, a budou se mě ptát jak sem dole žil, a budou pravdu znát, tak nemá cenu lhát, já řeknu akorát bídný sem byl.
Na jednu misku vah, tam položí můj strach a na druhou, dají moje vady, těch sem měl dost a dost a tak nebeskej most, mě jen stěží zavede knim do zahrady.
A když tak všechno vím, tak si hned odpovím, najednou ztěch dvou nemám vinu, já dřív řešil tisíckrát, pak svou ženu měl sem rád, ale dávat jí to znát to stálo dřinu.
Jo a přišel špatnej rok, já se cejtil jako cvok, jako ten co falešně snim hrají, prý bych se měl vrátit zpět, mojí malý bylo pět, kvůli ní šel bych tam hned i když to tajím.
Kdo jí asi hladívá teď vlásky, kdo pohádku do snů příde dát. Kdo jí odpovídá na otázky a kdo říká kčertu nemusíš se bát.
Až budu jednou stát před nebeskou bránou, já skusim si tam přát ještě pár dní, vím co jsem zavinil, čím sem se provinil, abych to učinil já chci být sní.
Budu zase hladit její vlásky, pak pohádku do snů přídu dát, odpovím na její otázky řeknu semnou kčertu nemusíš se bát, řeknu semnou kčertu nemusíš se bát, řeknu státou kčertu nemusíš se bát.
