Nad černými horami vzešel slunce svit,
zahnal temný stín, co chtěl vše obklopit.
Pak bezstarostný vítr mraky rozehnal,
zaslechl Píseň loučení, co nikdo nepoznal.
Sbohem tady všichni, musíme už jít,
dny Prstenů skončili, třetí věk šel snít.
Temná síla Mordou ztratila svou moc,
propadla se do hlubin, kde vládne černá noc.
Tak loučíme se s vámi, odjíždíme v dál,
opouštíme domov, přátele i kraj.
Přes hory a lesy k Šedým přístavům,
kde bílá loď už čeká v dlouhém zálivu.
Všechno jednou končí, život plyne dál,
ve spirálách zrození vracíme se tam,
kde jsme kdysi žili v jiné podobě,
jak v příběhu, tak v jiných časech a v jiné době.
Šedé moře pohltilo bílé lodi stín,
vše se náhle rozplynulo v mořské pěně slin.
Před náma je cesta ještě zdlouhavá,
však smutné Šedé přístavy jsou již za náma.
Všechno jednou končí, život plyne dál,
ve spirálách zrození vracíme se tam,
kde jsme kdysi žili v jiné podobě,
jak v příběhu, tak v jiných časech a v jiné době.
