[Refrén 2x]
Zajímá mě na co myslíš, když jsme spolu sami dva.
Zadívám se do tvých očí, potom ty své zavírám.
Zapínám tu hudbu na pozadí a nechám ji hrát,
zhasíná se na obloze, jenom měsíc září dál.
Je spanilá noc, luna nám dneska večer zazpívá,
zamykám a podávám ti drink, aby ses napila.
Zabírám si celou postel, né, že bys mi vadila,
ztratila ses pod peřinou, potom spadla lavina.
[1. sloka]
Jednoduchá rovnice - ty a já, já pak ty
a cena, kterou jeden z nás dvou bude muset zaplatit.
A jsi to ty - víš to, oba to víme,
až odjedu, tak budeš litovat, že spolu teďka spíme.
A není to tak, že k sobě nic necítíme,
jen to není láska, i tak je to pouto silné.
A tobě to stačí, alespoň mi to tvrdíš,
ale nejsem hloupý, naneštěstí vím, že tě to mrzí.
Ale s tím si do toho šla, měla si s tím počítat,
tohle je všechno, co ti můžu dát - promiň, jsem hrozný chlap.
Ptala ses mě proč zrovna ty, teď se ptám na to samé,
vyložil jsem karty, je mi jedno, co se stane.
Která holka by stála o takový vztah?
Žádná nechce kluka, který ji nebude milovat.
Ale umím naslouchat, mé uši jsou ti otevřené,
ať se děje, co se děje - vždy se můžeš vrátit ke mně.
[Refrén 2x]
Zajímá mě na co myslíš, když jsme spolu sami dva.
Zadívám se do tvých očí, potom ty své zavírám.
Zapínám tu hudbu na pozadí a nechám ji hrát,
zhasíná se na obloze, jenom měsíc září dál.
Je spanilá noc, luna nám dneska večer zazpívá,
zamykám a podávám ti drink, aby ses napila.
Zabírám si celou postel, né, že bys mi vadila,
ztratila ses pod peřinou, potom spadla lavina.
[2. sloka]
Před rokem jsem ani nevěděl, kdo jsi a teď? (Teď)
Přemýšlím nad tím, zatímco ležíš vedle mě.
Neptej se mě na co myslím, když usínám vedle tebe,
nebudem to rozebírat, neumím ti odpovědět.
Stejně na tom nezáleží, já odjedu pryč
a ty zůstaneš tady, zbydou vzpomínky a sny.
Kdybych byl silnější, tak bych nic z toho nedovolil,
i když o tom nemluvíš, tak vím, že tě to bolí.
Zkoušel jsem to zastavit, když jsem ti napsal vlídná slova,
chtěl jsem tě od sebe odehnat, tak jsem ti ubližoval.
Nestál jsem o tvou lásku, nestojím ani teď,
ale mám tě rád, a proto píšu další text.
I když k sobě nepatříme, stejně si mi blízká,
ani nevím, jak se ti povedlo si mě získat.
A teď máme to, co máme, na chvíli si to uchováme,
nebudu psát závěr, myslím, že to osud zvládne sám.
