Tisíc kroků od vzpomínek,
jsem jen kousek od mého snu,
mám chvíli, dokud se nespálim.
Nosím dosud stejný jméno,
svoboda je příjemná,
mou story každý zná jen z dáli.
Vím být blázen,
Počítejte s tím,
mou bránu ke svému klíči už více neztratím.
Veď príbeh nekončí, ja ďalej hrám,
a padám viac než vstávam,
svoju dušu dám na misku prázdnych váh.
Ještě nekončím já jedu dál,
a rvu se za svý práva,
a nosím štěstí své po kapsách.
Nechej trable na pozítří,
i když svět má tě v mířidlách,
dým snů jsi lačně vtáh, je to síla.
Když je ticho chce to výkřik,
tvá píseň rozvíří prach,
ti kteří mají strach, se mýlí.
Bloudění je víc než-li cíl (bloudění je víc než-li cíl),
tak ať mé klopýtání trvá o to díl.
Vždyť příběh nekončí, já dále hrám,
a padám více než vstávám,
svou duši dám na misku prázdných vah.
Ještě nekončím já jedu dál,
a rvu se za svý práva,
a nosím štěstí Své po kapsách.
I když nás dráhy cest jednou rozdělí,
byly chvíli z nás tu přátelé,
při tobě rád jsem vždy stál!
Písně náhle jsou už dávno pryč,
v mých vzpomínkách budou čím dál víc,
naše tóny zní tu dál.
Můj příběh nekončí, já dále hrám,
a padám více než vstávám,
svou duši dám na misku prázdných vah (prázdných vah!)
Ještě nekončím já jedu dál,
a rvu se za svý práva,
a nosím štěstí své po kapsách,
a nosím šťěstí své po kapsách,
jé jé
po kapsách.
