Na cestě životem ti schází
Taky trochu poznat beznaděj
Jak vidíš, dlouho ti nevychází
Lhát krásou co je na prodej
Nic divnýho, ze jsem te vopustil
Nic divnýho, že jsem ted sám
I když mluvím tak jako bych ti měl co říct,
Postůj i ted jako král.
V naší lásce bylo příliš frází
K pošetilosti máš světa kraj
K tobě mluvit - jako když hrách se hází
A kromě prachů nemáš vo ničem šajn
říkáš, ze jsem byl pitomej
že jsi mě proto nakopla
Jen po dvou nohách vobcházím svět
A pro svý pomluvy nohy neprohraj.
Tim, čím kdo zacházi take schází
Mně jsi tenkrát řekla, že si pustíš plyn
Vím docela jistě, co ti schází
Ve tve duši po kráse je jenom stín
Dnes nemáš komu o mně vyprávět
Já z nudy zklamání nikomu nedám
Jen po dvou nohách vobcházím svět
A pro svý pomluvy nohy neprohraj.
Nemusíš poslouchat co tě trýzní
Můžeš si vysnít sluneční kraj
Vo tvým živote je stopadesát písní
Ty sama vem život do dlaní a vo něj hraj
Uvidíš, všichni ti uvěří
Poznaj, co vidím v tvých očich ted já
I když mluvím tak jako bych ti měl co říct
Postůj i ted jako král.
Nepovídej stromům o sve tísni
Jen větru odpověd svou strom dá
Nesveřuj se květům se svou žízní
Jen krása tu pije a ta tvá už uvadá
Až setkáme se, stáří nam ruku podá
Vohlídnam se, kam vodešli slova
I když mluvím tak jako bych ti měl co říct
Postůj i ted jako král
