Jaképak chceme pěstovat ovoce
Když život roubujem na představy
A vláhu čerpáme ve slovním potoce
Hnojíme obuškem uznání do hlavy
Jakou chcem lásku studánku přeskočit
Když přes ni hážem žabičky lží
Rozseknout hladinu a o břeh zastavit
Na studni stejně jako na louži
Jaké chcem utržit šlehnutí slova
Když stránkou mlátíme otep slámy
Máme strach rozhodit obilí ticha
Aby neprorostlo podrážkami
Koho chcem získat na svou stranu dnes
Vždyť přece v programu psáno je brát
V zlodějském spolku prázdných kapes
Pro pochod příkopem všechmn lid zvát
A co to ženem za hladové stádo
Že jsme jím propásli už tolik let
Ovečku ztracenou nechali upláchnout
Na zvonku s tepaným nápisem SVĚT
Statečně vypřáhli postroje očí
A sedlo hodili na hřebce slepotu
Už sýkorky světla na římse netančí
Na duši navlékly bezešvou temnotu
Postel je domácky ustlaná do bezcíle
Nebesa napnutá ze slovních obratů
Čepicí zahnány bzučící chvíle
Zrušili jsme podstatné jméno SVOBODU
Strčili ruku pod sukni náhody
Zmizeli uvnitř jak stéblo v povodni
Snášíme s úlevou opačné porody
Zoufale hledáme cestu ke dni
