Alba s touto skladbou:
Pražská pálená,
Já utíkám a nesu balón šišatý, no to je paráda,
svalnatí šílenci mi funí na paty a šlapou na záda,
největší z hromotluků už natahujou ruku
a křičí: Kluku, kluku, narvem ti dres!
Málo mi stačí plíce, cítím, že budu chycen,
nebudu žíti více, kam jsem to vlez'?
Modřiny, uši od hlíny,
a v ústech dva zuby
a v očích pohled plný záhuby,
Zabiják Béďa, Krvavý Bill
běží za mnou ze všech sil, jó jó ...
Má milá je kůže nádherná jak růže z Orientu,
řekla mi:"Chci muže, jenž všechny přemůže," a tak jsem tu,
dva metry chybí k cíli, ještě mě nechytili,
diváci hrůzou šílí jak jeden muž
a s přáním všeho zlého skandují: Sejměte ho!,
konec života mého blíží se už.
Má milá, tys to způsobila,
tak chystej obvazy,
až mě ti dva k zemi porazí,
Zabiják Béďa, Krvavý Bill
funí za mnou ze všech sil, jó jó ...
Ten, kdo chce škádlit bohy a vylézá z davu a touží po boji,
musí mít rychlé nohy anebo chytrou hlavu, a nejlíp obojí,
sto metrů měří hřiště, na konci je trojkoviště,
tak tedy možná příště, když už ne dnes,
sto kilo vážíš, Bille, jednou však přijde chvíle,
udělám z tebe filé, tak se už třes!
Ale teď jsem chycen, mele se mlýnice,
ztrácím se pod těly,
smíchán s nepřáteli i přáteli
a někde z dálky slyším volat svou milou:
"Bravó, to se mi líbilo!", jó jó ...
Kde jste, mí kamarádi, kdesi daleko za čárou půlící,
nikdo mi neporadí, jsem, ach, naměkko, podoben zajíci,
vinna je moje milá, která mě přemluvila,
abych převezl Billa, dal mu na frak,
vinna je mužská touha, poslední klička dlouhá,
pád k zemi, ouha, ouha, už je to tak.
Jsem chycen, mele se mlýnice,
ztrácím se pod těly,
smíchán s nepřáteli i přáteli
a někde z dálky slyším volat svou milou:
"Bravó, to se mi líbilo!"
Děkuju ti, Béďo, děkuju ti, Bille, už jsem vám prominul,
má milá šije dnes svatební košile pro svého hrdinu,
a její hrdina, podoben modřině,
sám ani nedojde do obřadní síně,
a tak ho podpírají, aby včas tam byl,
svědek Béďa a svědek Bill, hm,
svědek Béďa a svědek Bill ...
