Mý vlasy js
Gou jak slunko r
Amiozesmátý,
jak pomer
Fanč po předc
Gích,
a ze všech cest já znám jenom ty zl
Amiatý
a nedum
Fám o následc
Gích,
d
Dmiávno n
Amiebrečím, js
Fou i šk
Caredší,
v
Fím, že v b
Gazáru se vžd
C
344c
ycky najde m
Amiísto,
c
Dmio když n
Amiěkdo pak m
Fě tam z
Ca šesták
k
Dmioupí, k
Goupí, k
Coupí.
Mý vlasy jsou lék na největší nářky,
čarovnou moc skrývají,
závidí mi i báby kořenářky:
takovou bylinu nemají,
jsi-li rozsmutněn, stačí vyjít ven,
vyjít tak, abys byl kolemjdoucí,
okolo mě plout, správně vyčíhnout
chvíli, chvíli, chvíli.
®: K
Couknout se n
Dmia mou hlavu
G,
C plivnout si d
Dmio rukávu
G,
Ca p
Amiotom št
Dmiěstí v k
Goutě
Curč
Amiitě n
Dmialezn
Gou tě,
Curčitě
Fobjeví s
Ge jako m
Calej kluk na jaře s k
Fuličkam
Ga,
však
Cani muk, co když je t
Dmio ta dám
Ga,
a b
Cez kulič
Amiek, a lidi m
Dmiyslejí s
Gi, že lž
Cu.
Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mně přitom píšou zelení,
že dolů půjde moje zlatá hříva,
že mě pak major ocení.
Na vojně:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mé štěstí letí komínem,
šla dolů moje zlatá hříva,
jsem ostříhaným vojínem.
No a dneska:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá
a já jsem volný jako pták,
narostla mi zas moje zlatá hříva,
jsem záložák.
Dávno nebrečím pro ty škaredší
chvíle naplněné takhle velkou slzou,
štěstí uvadlo, já si zrcadlo
koupím, koupím, koupím.
®: Kouknu se na svou hlavu, plivnu si do rukávu,
a potom šťastné břímě určitě zatíží mě,
určitě objeví se jako malej kluk na jaře s kuličkama,
však ani muk, ona je to ta dáma,
a bez kuliček, a lidi myslejí si, že lžu.
®: Kouknu se na svou hlavu, ohohó, plivnu si do rukávu, ohohó ...
