V pr
Amiázdné l
Eáhvi od piv
Amia dobré zahraniční zn
Dmiačky
kvetla růže ohniv
Amiá h
Erdě, pomalu a pl
Amiačky.
Psal jsem řádek po řádku historické veledílo,
vysedával na zadku, až se slilo, co kde bylo.
®: Vš
Amiichni píší jen, co slyší, všichni slyší to, jak dýší,
tak, jak dýší, tak i p
Dmiíší, je to m
Ami
2893
arné, sp
Eadla kl
Amiec,
v přírodě je to tak dáno, ptát se "proč?" je zakáz
Dmiáno,
to už n
Amiení n
Eaše v
Amiěc.
Byly dálky pobudů, byly výmysly i kravál,
z jizev svého osudu jsem si stehy vytrhával.
Nadbíhal jsem hrdinům, vyprávěl o zašlé době,
poručickou ofinu jsem si přistřihl sám sobě.
®:
Kostel není ještě mše, fantazie není lhaní,
dopřejte mi dopsat vše, co mám ještě na napsání.
Dokud září rudý květ rudé růže v temné flašce,
dopřejte mi vykřičet slova, co mám na bumážce.
*: Vš
Amiichni píší jen, co slyší, na na na
E .
Ami..
