Alba s touto skladbou:
Nezlob,
1. Byla z
Amiemě, kde se vš
Eem slušne ž
Amiilo,
bez mor
Gových ran a beze vzpour, no,
Cbeze chmur,
tam se
Dmijednou stvoření usad
Amiilo -
- polob
Eůvol-polobýk-pol
Amiotur.
2. Král hned vydal k junakum provolání:
"Zničíme to ohavný stvoření!
Toho, kdo ho zastřelí, bez váhání
se svou dcerou královskou ožením."
3. Kolik měl těch junáku, no,
274f
to je sporný,
jenom jeden však měl odvahy dost,
býval prvním ze střelcu v gardě dvorní,
než ho stihla královská nemilost.
4. Král mu pravil důstojně:"Tvůj trest rušim,
nabízím ti místo nej odměnu,
jestli skolíš obludu, namouduši,
moji dceru dostanes za zenu."
5. "Pane králi, co je to za odměnu,
radši dej nalejt kořalu do sudu
a tu princeznu si nech, nechci ženu,
však i bez ni přemužu obludu."
6. "Budeš nadosmrti hnít v kriminále,
když si, lumpe, nevezmeš princeznu,
marná sláva, ona je dcera krále,"
nato junák:"Jak jsem řek' - nevezmu."
7. A zatímco se s ním král handrkoval,
polobůvol-polobýk žral a žral,
ke královu zámku se přibližoval,
živou duši za sebou nenechal.
8. Tak co naplať - dostal pít po libosti
a když skolil obludu, tak roha vzal,
tak ten střelec, i když byl v nemilosti,
králi i dvořanům lekci dal.
