Alba s touto skladbou:
Divné století,
No
Emivorozeně nic ne
Dví o jméně
a ne
D7zná důvody, prostě se je
Gdnou narodí
H7a
Emipak je naživu v nekone
Dčném údivu,
nahý
D7uzlík z postele, neví, že
Gcejch má na če
H7le,
Emihvězdu nebo kříž, to se tak
D
2708
rychle nedozvíš,
jako
D7kůzle na seně spí no
Gvorozeně.
H7A pak se život rozběhne, jako když tráva polehne,
z máminy loktuše je vidět srpek Venuše,
planetu naděje, že když dneska špatně je,
tak třeba zítra nebude, zastav svá kola, osude,
osud se ale nedívá, supí jak lokomotiva,
špalírem fáborů směrem nahoru.
A pak před branou dlouhé fronty nastanou,
doleva-doprava, k tomu muzika vyhrává
písně veselé a černí andělé
nám svítí na čelo, tak fidlej, kapelo,
a hrej nám do tance, jenom ať vlajou monstrance,
nepoznačení budou spaseni ...
