Alba s touto skladbou:
Darmoděj,
1. /:
DPásával jsem koně
Au nás ve dvoře,
Dale už je nepa
Asu, :/
Hmichudák, ten je
Adole,
Da pán naho
Gře,
Dvšeho jenom
Ado ča
Hmisu,
Gjó,
Dvšeho jenom
Ado ča
D
2ef9
su.
2. /: Máma ušila mi režnou kytlici,
padla mi jak ulitá, :/
táta vytáh' ze stodoly sudlici:
teď jseš, Jarku, husita, jó, teď jseš, Jarku, husita.
®: /:
DHejtman volá:"
ADo zbra
Dně,
Hmibijte
Emipány,
A7hr na
Dně!"
A7 :/
a
Hmimně srdce
Emibuší,
A7lásce
Ddal jsem duši,
Hmijen
Emiať s námi zůs
A7tane.
D3. /: U města Tachova stojí křižáci,
leskne se jim brnění, :/
sudlice je těžká, já se potácím,
dvakrát dobře mi není, jó, dvakrát dobře mi není.
4. /: Tolik hezkejch holek chodí po světě,
já žádnou neměl pro sebe, :/
tak si říkám: chlapče, křižák bodne tě,
čistej půjdeš do nebe, jó, čistej půjdeš do nebe.
®:
5. /: Na vozové hradbě stojí Marie,
mává na mě zdaleka, :/
křižáci, kdo na ni sáhne, mordyje,
ten se pomsty dočeká, jó, ten se pomsty dočeká.
6. /: Chtěl jsem jí dát pusu tam, co je ten keř,
řekla:"To se nedělá," :/
když mě nezabijou, to mi, holka, věř,
budeš moje docela, jó, budeš moje docela.
®:
7. /: Už se na nás ženou křižáci smělí,
zlaté kříže na krku, :/
jen co uslyšeli, jak jsme zapěli,
zpět se ženou v úprku, jó, zpět se ženou v úprku.
8. V trávě leží klobouk, čípak mohl být,
prý kardinála z Anglie,
v trávě leží klobouk, čípak mohl být,
prý kardinála z Itálie,
tam v tý trávě zítra budeme se mít
já a moje Marie, jó,
ať miluje, kdo žije, jó,
ať žije historie!
