Dopis panu prezidentovi
Jaromír Nohavica
Pane
Dprezidente - ústavní
Emičiniteli
píšu
A7Vám stížnost že moje děti na mě
Dzapomněly
jde o syna Karla a mladší
Emidceru Evu
rok už
A7nenapsali rok už nepřijeli na
Dnávštěvu
Vy to
Gpochopíte
2a3b
vy totiž
Amivšechno víte
vy se
Dporadíte vy to vyřešíte
vy mě
Gzachráníte
Pane prezidente
já žádám jen kousek štěstí
pro co jiného jsme přeci zvonili
klíčema na náměstí
Pane prezidente a ještě stěžuju si
že mi podražili pivo jogurty párky i trolejbusy
i poštovní známky i bločky na poznámky
i telecí plecko Řecko i Německo - prostě všecko
Vy to pochopíte
vy totiž všechno víte
vy se poradíte vy to vyřešíte
vy mě zachráníte
Pane prezidente
já chci jen kousek štěstí
pro co jiného jsme přeci zvonili
klíčema na náměstí
Pane prezidente České republiky
oni mě propustili na hodinu z mý fabriky
celých třicet roků všecko bylo v cajku
teď přišli noví mladí a ti tu řádí jak na Klondiku
Vy to pochopíte
vy se mnou soucítíte
vy se poradíte vy to vyřešíte
vy mě zachráníte
Pane prezidente
já chci jen kousek štěstí
pro co jiného jsme přeci zvonili
klíčema na náměstí
Pane prezidente - moje Anežka kdyby žila
ta by mě za ten dopis co tu teď píšu patrně přizabila
řekla by: Jaromíre chováš se jak malé děcko
víš co on má starostí s celú tu Evropu s vesmírem a vůbec všecko
Ale vy mě pochopíte
vy totiž všechno víte
vy se poradíte vy to vyřešíte
vy mě zachráníte
Pane prezidente
já chci jen kousek štěstí
pro co jiného jsme přeci zvonili
klíčema na náměstí
Pane prezidente
