Alba s touto skladbou:
Soudili se,
Poslyšte baladu-baladěnku
vo tom, co stalo se ve Lhotě na bále,
jak Lojza chtěl vyzrát na Laděnku
a chudák Laděnka měla pak namále.
R: Župsajda, hopsajda, sálovačka, krok-sun, facka, rvačka.
*: Ten večer Lojza rum až do dna pil,
takže už k půlnoci se podnapil,
ze žalu poté zlost vypěnila,
že Laďka ho za Tondu vyměnila, ach, ouvej, vyměnila.
Jak se tak u stolu sžíral zlostí,
řekl si, že Laďce vyniknout umožní,
úkolu tohoto sám se zhostí,
před zraky celé vsi navždy ji znemožní.
R:
*: Sklenka vína, ta jí přijde k chuti,
správně to ochutí kapka rtuti,
rtuť - to je výborný projímadlo,
nebude jí stačit umývadlo, ach, ouvej, umývadlo.
V přísálí rozbitím teploměru
opatřil si Lojza kuličku rtuťovou,
Laděně diskrétně, na mou věru,
vylepšil nápoje kvalitu chuťovou.
R:
*: Když dívka v šatech s bělostným proužkem
vypila sklenici jedním douškem,
opustil Lojza stůl s popelníkem,
něco si domlouval s kapelníkem, ach, ouvej, s kapelníkem.
Půlnoční sólíčko pro Laděnu
vyhlásil kapelník, když dvanáct houkali,
a že měl kytaru naladěnu,
muzika spustila a všichni koukali.
R:
*: Jak Laďka v šatech s bělostným proužkem
tancuje s Toníkem sólo kroužkem,
netušíc, že snad už s příštím taktem
zažívacím jí rtuť projde traktem, ach, ouvej, projde traktem.
Pak pohled k lítostí dojímací
uprostřed parketu lidem se naskytnul,
když rtuti účinek projímací
Lojzovi kýženou odplatu poskytnul.
R:
*: Zazněl do ticha výkřik žalostný,
zahnědnul dívenky vzhled bělostný,
s nervovým šokem a břišní křečí
veze ji sanitka, hanbou brečí, ach, ouvej, hanbou brečí.
Poslyšte baladu-baladěnku
vo tom, co stalo se ve Lhotě na bále,
jak Lojza chtěl vyzrát na Laděnku,
teď v první nápravný navlíká korále.
R:
*: Laďce veřejně chtěl pomoct k průjmu,
soud z toho udělal těžkou újmu,
na cele je Lojza s Gejzou Romem,
pro změnu kafe jim ředí bromem, ach, ouvej, ředí bromem.
