Alba s touto skladbou:
Soudili se,
Devizový cizozemec, z Bavorska západní Němec
vylizoval guláš z hrnce,
zapíjel ho českým sektem, sudeťáckým dialektem
chlubil se, jak složil srnce,
von jezdíval k nám do vesnice vždycky předem hlášen,
valutama z prkenice platil za svou vášeň,
v nablejskaným mercedesu měl pár nóbl pušek,
na lov s ním vycházel k lesu náš předseda Dušek.
R:Borovice, slivovice, kamizolka zelená,
sova pálená.
Jedenkráte cirkusáci měli u nás velkou práci,
medvěd se dal do zvracení,
prohlídnul ho Franta Mlynář, jézéďáckej veterinář,
a nařídil utracení,
když pak došlo k exekuci, začal Dušek šílet:
Za pár dní má přijet, kluci, Němčour kňoury střílet,
kdyby mu vlez' před bouchačku medvěd místo kance,
na nejednu tvrdou kačku byla by tu šance
R:Borovice, slivovice, kamizolka zelená,
sova pálená.
3. Medvěd dostal chleba skývu, zamčenej byl hned do chlívu,
večer vodili ho k mlází,
nedaleko od posedu schovali mu hrnec medu,
vyčmuchal ho bez nesnází,
když přijel host za šoulačkou, bylo všechno v suchu,
pro brtníka už je hračkou najít med po čuchu,
takže Němčour na posedu s flintou ráže devět
napjatě kouká dopředu, zda mu přijde medvěd.
R:Borovice, slivovice, kamizolka zelená,
sova pálená.
Míša puštěn byl z řetězu, funí houštím kolem jezu
pro svou denní dávku medu,
už má kousek na paseku, když mu zkřížil jeho štreku
starej Blažek na mopedu,
když uviděl lítou šelmu, ukrutně se leknul,
ještě štěstí, že měl helmu, na zem sebou seknul,
na staříka už jdou mdloby, motor vrčí v díře,
na svý cirkusácký doby vzpomnělo si zvíře.
R:Borovice, slivovice, kamizolka zelená,
sova pálená.
Němec čeká plnej vervy, jako struny už má nervy,
když vtom slyší divný zvuky,
už se rozhrnuje roští, chudák lovec oči třeští
a flinta mu padá z ruky:
na paseku u posedu, kde myslivec slídil,
vyjel medvěd na mopedu a bravurně řídil,
z upuštěný kulovnice vyšla náhle rána,
vodražená nábojnice trefila Germána.
R:Borovice, slivovice, kamizolka zelená,
sova pálená.
Byla z toho hrozná mela pro nimrody z Brodu,
republika utrpěla devizovou škodu.
