Když jsem šel z Barrandova,
potkala mě mladá vdova,
řekla mi že ovdověla,
sotva barák dostavěla.
Povídám tý mladý vdově:
"Nač vám dům na Barrandově?
Pojďte v mou garsoniéru,
začnem spolu novou éru.
Máte to tu pěkný, ale tady vás nechci už kvůli tomu,
že vám ho tu připomíná každá cihla tohoto domu.
Vdova kvinde mi dá,
že prej ráda pořád ho má,
rozzářená vona mi dí,
že kam koukne tam ho vidí.
Říká: "Když uvidím sklep,
vidím, jak se kladivem klep'",
říká "když uvidím špajz,
vidím, jak se sekerou majz'",
říká "když uvidím zeď,
vidím, jak má v prstě sněť",
říká "když uvidím štít,
vidím, jak on z lešení slít'.
Když se dívám po podlaze,
vidím, jak má nohu v dlaze,
když se dívám po terase,
vidím, jak má kýlu zase."
Říká: "Když uvidím krb,
vidím, jak si namohl hrb",
říká "když uvidím strop,
vidím, jak je celkově trop.
Když se dívám po garáži,
vidím, jak má pilu v paži,
když se dívám po zahradě,
vidím, jak má kosu v bradě."
Běžím z Barrandova,
mává za mnou mladá vdova,
je mi hej, na mou věru,
že mám jen garsoniéru.
