Alba s touto skladbou:
Zapal dům poraž strom...,
Píšu ti anonym švabachem šifrovanej kacířským argotem.
Čti mezi řádky, až se rozejdem, posypeš si hlavu mým popelem.
Píšu ti anonym švabachem šifrovanej kacířským argotem.
Prosím tě, sejmi mě znovu a s citem, opakovanej vtip teprv začíná být vtipem.
Jsou zástupy bohů, v něž nikdo nevěří.
Jsou záplavy hvězd, co nikde nezáří.
Píšu ti anonym švabachem šifrovanej kacířským argotem.
To není pro tebe, mít pocit viny, byls vždycky povznesenej nad svý činy.
Bože, sejmi mě, prosím znovu a s citem,
opakovanej vtip teprv začíná být vtipem.
Zapal dům, poraž strom, zploď hovado
ve jménu Otce, Syna, Ducha svatého.
Tyhle moudrý slova ryju švabachem do mramoru,
jsem milovník tvýho cynickýho humoru.
Jenže tahle hra má svý znechucený publikum
a to chce vrátit vstupný.
Jsou stále lidé, kteří ještě pořád slepě věří.
Jsou hvězdy, které svítí, ale ne každý je vidí.
Jsou záplavy písní, které nikdo neslyší.
Jsou záplavy hříchů, co nikomu neškodí.
Tak na čem záleží?
