29e4
Krev Na Zemi
Už s tebou nechci nikdy víc mluvit
Bojím se, co bych mohl říct
Koušu se do jazyka pokaždé,
Když jdeš okolo
A krev z mýho jazyka bubnuje
Do krve na zemi
S rukou na srdci přísahám, že jsem zkusil, co jsem mohl
Všechnou svou vnitřní silou, dva týdny a hodinu
Otročil jsem a teď nemám co ukazovat
Ach, kéž bys vyrostla výš, než cihla ve zdi
Od teď začínám zadržovat dech
Když půjdeš kolem a nahodíš ten falešně širokej úsměv
Protože něco ve mě mi řeklo víc, než dvakrát
že dýchání bez vzduchu do tebe vráží dech úplně
R:
Už s tebou nechci nikdy víc mluvit
Bojím se, co bych mohl říct
Koušu se do jazyka pokaždé,
Když jdeš okolo
A krev z mýho jazyka bubnuje
Do krve na zemi
Ruku na pusu, zíkávám si právo na svý mlčení
V tichu, soudným s egem a načasováním
Dobrej úsudek mi zase jednou dokazuje,
že má cenu, váhu zlata
Odteď budu o hodně ostražitější,
když začneš mluvit, moje horká krev začíná vřít
Vidět tě je jako si nechat vytrhnout zub
A poslouchat tvůj hlas je jako žvýkat konzervu ve fólii
R:
Už s tebou nechci nikdy víc mluvit
Bojím se, co bych mohl říct
Koušu se do jazyka pokaždé,
Když jdeš okolo
A krev z mýho jazyka bubnuje
Do krve na zemi
Vysoký pětky mýmu lepšímu úsudku
Říct dneska míň mi získá víc
Malý dvojky tobě, můj nevypočitatelnej kamaráde
Kdo přišel s uměním tiché války