Alkohol problémy neřeší, voda taky ne.
Tak zvedám flašku nad hlavu , vždyť ňějak to dopadne.
Při cestě z práce se stavim na jedno točený,
najednou jich je tolik, že nevim kdo to zaplatí.
A celá vejplata končí v automatu,
myslím, že děti můžou bejt pyšný na svýho tátu.
Manželka v depresích, bojí se co příjde ,
todle je dneska už standratní příběh.
Rodiny s otcem, přitom jakoby ho neměli,
dluhy splácí dluhy a tak si zase půjčili.
To není Holywood, nekončí to hezky.
Zeptej se těch dětí,jaký měli dětsví.
Todle je osud a ten nikdo z nás nezmění.
Smát se, když se ti chce brečet tomu říkám umění.
Takový je život řekl klaun se slzama v očích
, namaloval si usměv a tím to všechno končí.
Musíš se s tim prát, né se toho bát.
A pořád říkat, že to nějak dopadne.
Musíš se s tim prát, né se toho bát.
A pořád říkat, že to nějak dopadne.
To co se děje kolem nás, to je vážně k nevíře.
Lidi dělaj, že to neviděj, snažej se přehlížet.
Někdy slyšim věci ,co ani nejsou možný.
A ty všechny příběhy mi přijdou vážně hrozný.
Otec přijde z hospody, zbije manželku, taky dceru,
která vydělává i když chtěla chodit na lyceum ,
ale taky ví, že se uživit ňák musí
a proto se od 15ti živí prostitucí.
Občas taky děti vyrůstaj v rodině feťáků,
a při troše štěstí skončej aspoň v děcáku.
V tom horšim případě ztratí vůli žít,
podřežou se, protože nevědí kudy jít.
Je to pořád dokola jak nekonečná páska
típat cígo o ruku je rodičovská láska .
Teď neříkám sračky, říkám jenom fakta.
Každej pátej rodič má svýho syna za spratka.
Musíš se s tim prát, né se toho bát.
A pořád říkat, že to nějak dopadne.
Musíš se s tim prát, né se toho bát.
A pořád říkat, že to nějak dopadne.
