Alba s touto skladbou:
Zeptal jsem se Krista - LP 2010,
Daleko za obzorem sémě zášti klíčí,
utíkám jako zvíře, davem nocí štván,
býval jsi jejich vzorem, teď tvé sochy ničí
zklamal jsi ve své víře hned při první z ran.
Pláč je vítán, plameny osuší tvář.
Zeptal jsem se Krista, když mě míjel
s břemenem svým, jestli věří dál.
Potom, když už na kříži se svíjel,
jednoznačnou odpověď mi dal:
Je to jako splácet dluh, jehož výši zná jen bůh,
je to jako bych tápal v mlze.
Je to jako bludný kruh, otec, syn a svatý duch,
je to jako by se z dálky drze smál.
Ne, žádná láska není, teď tvé oči křičí
nač ústa dívají se už se nedozvím,
v bezduchém zhovadění myšlenky se příčí
a zhusta stávají se dílem ďáblovým.
Pláč je vítán, plameny osuší tvář.
Zeptal jsem se Krista, když mě míjel
s břemenem svým, jestli věří dál.
Potom, když už na kříži se svíjel,
jednoznačnou odpověď mi dal:
Je to jako splácet dluh, jehož výši zná jen bůh,
je to jako bych tápal v mlze.
Je to jako bludný kruh, otec, syn a svatý duch,
je to jako by se z dálky drze smál.
Zeptal jsem se Krista, když mě míjel
s břemenem svým, jestli věří dál.
Potom, když už na kříži se svíjel,
jednoznačnou odpověď mi dal:
Je to jako splácet dluh, jehož výši zná jen bůh,
je to jako bych tápal v mlze.
Je to jako bludný kruh, otec, syn a svatý duch,
je to jako by se z dálky drze smál.
