Alba s touto skladbou:
Nezlob,
Jó, dvěstě nás tam bylo na brize do Číny
a furt se jenom pilo, až tuhly ledviny,
a když už bylo k ránu a všichni pod vobraz,
křik' plavčík na stožáru, a hlásek se mu třás':
Já tady nebudu, já vidím vobludu,
já vocaď pryč pudu, jímá mě strach,
chyťte tu vobludu, sežere palubu,
tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach.
Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár
a rozčileně mrká svým vokem jediným,
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým.
Já tady nebudu, já vidím vobludu,
já vocaď pryč pudu, jímá mě strach,
chyťte tu vobludu, sežere palubu,
tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach.
Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu,
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu,
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš,
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž.
Já tady nebudu, já vidím vobludu,
já vocaď pryč pudu, jímá mě strach,
chyťte tu vobludu, sežere palubu,
tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach.
Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha,
zalehl u zábradlí a házel flaškama,
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu,
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu.
Já tady nebudu, já vidím vobludu,
já vocaď pryč pudu, jímá mě strach,
chyťte tu vobludu, sežere palubu,
tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach.
Tři stěžně rozlámala na naší kocábce,
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce,
pak démon alkoholu ji srazil v oceán,
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál.
Já tady nebudu, já vidím vobludu,
já vocaď pryč pudu, jímá mě strach,
chyťte tu vobludu, sežere palubu,
tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach.
ach, ich, och, ach ...
