EmiJá snad
Ghned, když jsem se
Dnarodil,
na
Gbludnej
Dkámen
Gšláp',
a do školy moc
Dnechodil, i
Emitak je
Dze mě
Emichlap,
velký
G
2e57
dusno, který
Dnad hlavou mi
Gdoma
Dvise
Glo,
drsnýmu chlapu
Dnesvědčí,
já
Emiťuk' si
Dna če
Emilo.
D, G, D, G, C, G®: Má
Gma mě doma držela a
Dtáta na mě dřel,
já moh' jsem jít hned študovat, kdy
Gbych jen trochu chtěl,
voženit se, vzít si ňákou
Dtrajdu copatou
a za její lásku platit
Gcelou vejplatou, hó
Emihou.
Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb. ®:
Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás. ®:
Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl. ®:
Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít. ®:
