1. C
Eo jsem se narodil, d
H7ěsnej pech mám,
vž
C#midyť ani v kolíbce n
Aespal jsem s
H7ám,
d
C#mivojhlasně začalo k
Aaždý ráno,
dv
Eojče má
Ao spolek v
H7ystarán
E
2f67
o.
T
Eáta to nebyl moc r
H7odinnej typ,
s
C#mimámou nedopadlo t
Ao o moc l
H7íp,
B
C#miůh ví proč zdrhli
Aa kdo ví kam,
i m
Ey jsme se t
Arhli, no
H7a tak jsem s
Eám.
®: Br
Aácha to vz
Eal přes žens
H7ký, karban a
C#mirum t
F7uzemsk
H7ý,
j
Ee jako zb
H7ojník co vš
Eechny už p
H7ump,
ale hl
F#avně můj dv
Aojník a gr
H7ázl a l
Eump.
Brácha to vzal přes postel, vyprd se i na kostel,
všude má fotky a každej ho zná,
ale kde visí on, můžu viset i já.
Když prvně řekli mi: "Tvůj brácha krad'",
že jsme se rozešli byl jsem moc rád,
proč bych ho honil, to není má věc,
a to byl můj omyl a tak spadla klec.
Každej kdo zatoužil po odměně,
tvrdil že já jsem on zatraceně,
poctivě pachti se makej a snaž,
když hubu máš stejnou nic nenaděláš.
®:
Až někde potkám ho nevím co pak,
v tu chvíli závěr mý pušky by cvak,
jestli ho zastřelím či půjdu s ním,
je to můj brácha, tak copak já vím.
