Jezdím prsty,
přes mapu,
v mém atlase mraků.
Vnímám čísla, jako zprávu,
ony staví mě před bránu.
Cítím lásku.
Slyším srdce,
tluče silně, pro mou dámu.
Vstávám k ránu,
vždy než usnu,
vidím sny napouštět vanu.
Dnes mám slávu, ale tehdy,
ztracený v davu,
duše byla MT.
A se svou sklopenou hlavou,
Každý den byl jinak temný.
Měl jsem hudbu,
šla se mnou, celé ty roky ve dvou.
Jako Desmond, Mayas skrz animus,
jinou cestou.
I když prší, jsem suchý.
Nikdo nevidí, když pláču.
Jsem nej, opět silný.
A svou flintu schovám, doma skáču.
Možná crazy, ale věř mi,
že mé sny rozpulý skály,
cítím se velký,
v tomhle klání, ale nezapomenu, jak se mi smáli.
Když jsem kráčel,
ve škole, k tabuli zpívat hymnu naší země.
Stál jsem otočený zády,
k nim, bo jako oni nejsem.
Na plný plyn, sešláplý pedál, proti proudu RUN! (run)
Nezastavitelný, můžeš mi dát k hlavě GUN! (gun)
Pod nohama zem a nebe nade mnou.
Ti kdo sní i ve dne, běží jako Usain Bolt.
Svět patří těm, co se neposerou.
Mnozí z nás potřebují prostě obejmout.
Ven ze stínu, ven ze stínu, ven ze stínu, ven ze stínu…
Zavři oči, na pár minut, Foreste BĚŽ!
Ven ze stínu, mám toho mnoho.
Horo skloň se Doro.
Okomoro.
Nenahrávám vždycky je to ono.
Povím že, bůh je,
tady se mnou, proto nikdy nejdu sám.
Nevidíš ho, ale víš že,
tady vždy při tobě stál.
Čtu si v knize, skrývám moudrost.
Hledání pravdy, mám pouto.
Rozepnu pouzdro, vidím obsah.
A zda-li mě teď nechápeš, si so long!
Oh no! Zase ohlížím,
zpět, koukat není dobrý nápad.
Mnoho času ztratil jsem,
když jsem příliš v minulosti chrápal.
Nikdo není perfektní,
usměj se a vychutnej s námi západ slunce.
Slunce září víc, než zlaté hodinky označené puncem!
Fame na target,
je to headshot,
jako sniper, call of duty,
žádný týmový hráč,
sám jak lonely rider.
Máma ví, že i když je pryč,
Že já myslím na ní stále.
Mrzí mě, že se v telefonu občas pohádáme.
Není to easy,
Těžké je se mnou žít.
Někdy se divím svojí dívce, že to se mnou vydrží.
Dnes nevíte, co píšu, zítra to budeš znát.
Zpívej si mou píseň, až nebudeš vědět kam! Jít…
Pod nohama zem a nebe nade mnou.
Ti kdo sní i ve dne, běží jako kusy bot.
Svět patří těm, co se neposerou.
Mnozí z nás potřebují prostě obejmout.
Ven ze stínu, ven ze stínu, ven ze stínu, ven ze stínu…
Zavři oči, na pár minut, Foreste BĚŽ!
Ven ze stínu, mám toho mnoho.
Horo skloň se Doro.
Okomoro.
Nenahrávám vždycky je to ono.
Pokoro..
