Alba s touto skladbou:
Mozoly,
na schodech pod severočeskou knihovnou
sedím sám a kouřim jednu za druhou.
vychutnávám si kontrast domů s denní oblohou
a píšu, škrtám momenty co v básni nebudou.
peru se s pochybnou realitou, s pochybnou dobou a mojí naivitou.
listuju do minulosti jak albem fotek
píšu si scénář života, skládám si soundtrack.
začátek ze zátek, na konec filtru nejsem fit
tolikrát se stalo, vim jak s tim naložit.
situace jako obraz skutečnosti,
můj život není kino,
můj svět není vod Disneyho.
ženy, víno, rap,
ženy, víno, srdce, tep,
ženy, vztah, náplň času, vášeň a krach.
mám strach, studený ruce a šance, ambice,
kterýma spouštim ve snech svý animace.
další stanice, náměstí, pražská ulice.
usedám v kavárně, známá to situace.
ateliér, pár lukrací a presso,
kov, stůl a židle, v rukávu eso.
zavírám oči, vracim se zpátky,
se smutnou poezií zvedám se od kolebky.
v rapu je lehký bejt drsný, si v pasti.
já se jen snažim vytvořit obraz skutečnosti.
časy se měněj,
sedim tu s bandou s kterou trávim každej den.
a za tejden, sedim u stolu sám
a občas s někym koho znám
prolejzám nočnim městem,
s botou prochcanou.
doma se jen občas potkávám s rodinou mou zlatou.
pokoj poslední dobou znám jen tmavej.
světlo pozoruju, když jsem školou povinnej.
zažívám truc, na chvíli klid.
Moloch vstal a začal ničit lid,
zažívám truc, na chvíli klid,
Moloch vstal, už musím jít.
obrazy skutečnosti číslo jedna,
teď a tady, všude kolem nás.
obrazy skutečnosti číslo jedna,
teď a tady, teď a tady.
obrazy skutečnosti číslo jedna,
teď a tady, všude kolem nás.
obrazy skutečnosti číslo jedna,
teď a tady, teď a tady.
po ránu zalezu na čaj s partou mistrů,
proberu tělo, mysl, kořením v bistru.
vydejchám tramvaj a bulvár města,
otřu se o mistra z jinýho těsta.
Kafóniho striktní tón uvízl v knize balad,
na rohu záhad,
nevim co bude, musim makat.
obdivuju toho, kdo mě nechá v klidu stát,
kdo mě nechá koukat z okna,
kdo mě nechá psát.
obrazy skutečnosti, pochody melancholie,
pápá naivito, kdo mě zabije?
generace rodu mafie, Zolův zabiják.
mám silný představy, neletim do oblak.
zůstávám přikován k zemi, naslouchám moudru,
nechám se unýst, mám svýho guru.
obrazy skutečnosti číslo jedna,
teď a tady, všude kolem nás.
obrazy skutečnosti číslo jedna,
teď a tady, teď a tady.
obrazy skutečnosti číslo jedna,
teď a tady, všude kolem nás.
obrazy skutečnosti číslo jedna,
teď a tady, teď a tady.
