Alba s touto skladbou:
Contra Factum,
Plul jsi sám na vratký bárce,
svedla jsem Tě na Polárce
do ústí dmoucích se moří,
ztroskotal jsi
na mém loži
Převtělená do Venuše
vezmu míry tvojí duše
Ohromím Tě silou hromů,
zapomeneš cestu domů
Jsem Sirénou i Harpyjí,
vábným zpěvem Tě opiji
Nad přízemní horou sutě
na svých křídlech unesu Tě
Vystavenou v Orionu,
nejjasnější z milionu
hvězd, vypálím do ledu
neztrácej se mi z dohledu
Do obelisku kamenného,
Slunce disku zatmělého
Tvoje jméno hrotem, tuší,
šípem z Artemidiných kuší...
Zasáhnu Tě vlastní lestí
opodstatněnou pověstí
A pak spolu v jedné lodi
Mléčnou dráhu budem brodit
Jsem Sirénou i Harpyjí,
vábným zpěvem Tě opiji
Nad přízemní horou sutě
na svých křídlech unesu Tě
Vystavenou v Orionu,
nejjasnější z milionu
hvězd, vypálím do ledu
neztrácej se mi z dohledu
Athény sladká melodie
na Měsíc si teskně vyje...
Tvůj rukopis je Písmo Svaté,
k nohám přinesu Ti rouno zlaté
Jsem poblázněnou Médeou,
jen nezabij mě nevěrou
Dál potácím se na Polárce,
nenechám Tě
zmizet v dálce!
Jsem Sirénou i Harpyjí,
vábným zpěvem Tě opiji
Nad přízemní horou sutě
na svých křídlech unesu Tě
Vystavenou v Orionu,
nejjasnější z milionu
hvězd, vypálím do ledu
neztrácej se mi z dohledu
