Táborák nad osadou když večer plápolá,
mládí mé z neznáma na mě tiše zavolá.
Lásko má už nemohu ti sladce nikdy říct,
vím to vím, že nevrátíš se víc.
Když ohně zaplanou chtěl bych se ptát
děvčátko zda to jěště víš, kdo měl tě rád?
Mlhy když slétají do údolí
snad z mládí vzpomínka malá tě zabolí.
Nad jezerem jak tenkrát u tebe jsem stál,
že mám tě rád jsem tiše zašeptal.
Když ohně zaplanou chtěl bych se ptát
děvčátko zda to jěště víš, kdo měl tě rád?
Lásky sen je jako hvězda malá vzdálený,
bílý dým do temné noci vstoupá zmámený.
Láska nám zlíbala čela sladkou závrátí
vím to vím, že už se nevrátí.
Když ohně zaplanou chtěl bych se ptát
děvčátko zda to jěště víš, kdo měl tě rád?
Mlhy když slétají do údolí
snad z mládí vzpomínka malá tě zabolí.
Nad jezerem jak tenkrát u tebe jsem stál,
že mám Tě rád jsem tiše zašeptal.
Když ohně zaplanou chtěl bych se ptát
děvčátko zda to jěště víš, kdo měl tě rád?
