GRanním vlakem
Cjezdím dlouhá
Gléta
v zimě, v létě, v každým poča
D7sí.
GPostávám na
Cpátým nástu
Gpišti,
EmiA7než si to ten courák přiha
Dsí.
Jen
Crozespalý průvodčí
a pár chlápků se sny na očích,
G
2ddc
na aktovce začnou karty
D7hrát.
CZa oknem kraj ujíždí
tím svým tempem hlemýždím
kolem
A7polí a pasoucích se
D7stád.
R.
GKoukám, jak celá země
Cvstává
a
Gpřipadám si, jak ztracený
D7syn,
já ten
Cobraz dál v srdci přecho
Gvávám,
Eminežli
Cnoc na celý
D7kraj položí svůj
Gstín.
EmiTo jsem
Cjá tvůj znovu
D7nalezený
Gsyn.
Jedem kolem nízkých spících domků,
kolem starých aut a továrních hal.
Mávají nám květy jarních stromků,
proč jsem si jich dřív už nevšímal.
Pak na každé další zastávce,
ti co denně jezdí do práce,
už navzájem představit se nemusí.
Jen hlavou kývnou na pozdrav,
a tak jak káže dobrý mrav,
palcem první cigaretu zadusí.
R.Koukám, jak celá země vstává ...
Přidali nám cestou jeden vagón,
zpoždění jsou vždycky zbytečná.
Strejda mi čte přes rameno z novin,
za chvíli se blíží konečná.
Už je tlačenice, jak má být
i průvodčí se musel probudit
a chlápkové už nemají kde hrát.
Jen za oknem kraj ujíždí
tím svým tempem hlemýždím
kolem polí a pasoucích se stád.
R.Koukám, jak celá země vstává ...