Když tvůj hlas v dáli naposledy odezní
a pro tebe zachází slunce paprsek poslední.
Slova který už ti nebudu moci předat,
hodněs pro mě znamenal chci ti poděkovat.
přítel byl pro tebe hodně za to milovali jsme tě.
žil si pro mír a chtěls ho na celém světě.
Věci který si mi kdy řekl nezapomenu,
bránit sílu a čest nepřestanu za žádnou cenu.
a jestli se snad setkáme tam na hóře,
řeknu ti žil si pro přátele, a žil si dobře.
Nebyls nikdy úplně dole ani na hóře.
A přestos pomohl i kdybys byl na podpoře.
Byl si ten koho sem bral s velkým respektem,
sem moc rád, že sem mohl být tvým přítelem.
Od malička bok po boku na ulici spolu,
pamatuj dobře na naší pouliční školu.
A tak se ptám osude proč? Už tu Mára není?
Obzory zaženu kde se pro něj nikdy nepromění.
Srdce, bolest přetéká v slzy,
pro stín co zmizel v dáli
v srdci zůstala síla a čest za kterou jsme stáli.
Tak řekni proč? neslyšíš mí přání,
bereš nám člověka, kterýho sme měli rádi.
Před tebou na kolenou pro malou chvíli s Márou,
Johny Rico, tvý lidi nezapomenou.
Už nepropadávám se tmou za tebou,
už nikdy nebudeš držet mou rukou tu svou,
už nikdy v city, nepoložim se s tebou smíchy,
nepocítím tvý další životní nádechy.
Přesto budeš v našich srdcích dále žít.
Sílou kterou si mi dal můžu stále cítit.
Ruku která bude bránit mou a mých přátel čest,
dám do ohně za tebe, za tu pěknou řádku let.
Proč už tak brzy musels na cestu jít,
jiným směrem odkud nemůžeš se navrátit,
a až příjde ta chvíle a já poletím za tebou,
řeknu ti tam na hóře, že mi bylo dobře s tebou.
Pravdou je, žes neměl z nikoho strach,
ani se před nikým zpátky nezatáh.
Vždyckys chránil slabší,a aniž bys je znal.
I za tu cenu ses pral, ale pokaždé vyhrál.
A tak se ptám osude proč? Už tu Mára není?
Obzory zaženu kde se pro něj nikdy nepromění.
Srdce, bolest přetéká v slzy,
prostím co zmizel v dáli
v srdci zůstala síla a čest za kterou jsme stáli.
Tak řekni proč? neslyšíš mí přání,
bereš nám člověka, kterýho sme měli rádi.
Před tebou na kolenou pro malou chvíli s Márou,
Johny Rico, tvý lidi nezapomenou.
